E-book (pdf, 22 str.) je pro Vás připraven, stačí jen zadat Vaši e-mailovou adresu a budu ráda i za Vaše jméno. Myslela jsem i na to, abyste si ho mohl(a) pohodlně přečíst také na smartphonu.
Co na to říci? Ano je to tak. A děje se to v různé doby v různých zemích z různých důvodů. Tento komentář k předešlému článku na ženy s.r.o. zákonitě může vyvolat otázky: „Je toto problém?", nebo „A je vůbec důležité věnovat první volbě povolání takovou pozornost, když stejně potom člověk s velkou pravděpodobností najde uplatnění v úplně jiném oboru?"
V komentáři je obsažena odpověď. Pokud se člověk rozhodne, tj. zváží si varianty, uvědomí si ponaučení z minulých zkušenosti a převezme zodpovědnost za učiněná rozhodnutí, je to naprosto v pořádku. Co ovšem v této věci říkají statistiky?
Čísla nelžou
Česká republika je zemí, kde je vztah mezi oborem vzdělání a zaměstnání poněkud volnější. Rozsáhlejší analytická studie Národního ústavu pro vzdělání o shodě dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání se datuje rokem 2014. Cílem této studie bylo prozkoumat do jaké míry získané vzdělání uplatňováno v následujícím zaměstnání z pohledu odborného zaměření a úrovně vzdělání. Podle ní pouze 41 % absolventů se středoškolským vzděláním pracuje ve vystudovaném oboru, přitom 34 % absolventů ve svém oboru uplatnění nenajdou.
Absolventi vysokých škol více než v jiných zemích pracují v povoláních, kde postačuje příbuzný obor. V roce 2010 na takových pozicích pracovalo téměř 60 % vysokoškoláků, a jen 20 % pracovalo v úplné shodě s vystudovaným oborem. V České republice čtyři nebo pět let po absolvování vysoké školy každý pátý vysokoškolák pracuje mimo obor, 14 % vysokoškoláků by stačil nižší stupeň vzdělání a 9 % pracuje na „nevysokoškolské" pozici.
V komentáři je obsažena odpověď. Pokud se člověk rozhodne, tj. zváží si varianty, uvědomí si ponaučení z minulých zkušenosti a převezme zodpovědnost za učiněná rozhodnutí, je to naprosto v pořádku. Co ovšem v této věci říkají statistiky?
Čísla nelžou
Česká republika je zemí, kde je vztah mezi oborem vzdělání a zaměstnání poněkud volnější. Rozsáhlejší analytická studie Národního ústavu pro vzdělání o shodě dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání se datuje rokem 2014. Cílem této studie bylo prozkoumat do jaké míry získané vzdělání uplatňováno v následujícím zaměstnání z pohledu odborného zaměření a úrovně vzdělání. Podle ní pouze 41 % absolventů se středoškolským vzděláním pracuje ve vystudovaném oboru, přitom 34 % absolventů ve svém oboru uplatnění nenajdou.
Absolventi vysokých škol více než v jiných zemích pracují v povoláních, kde postačuje příbuzný obor. V roce 2010 na takových pozicích pracovalo téměř 60 % vysokoškoláků, a jen 20 % pracovalo v úplné shodě s vystudovaným oborem. V České republice čtyři nebo pět let po absolvování vysoké školy každý pátý vysokoškolák pracuje mimo obor, 14 % vysokoškoláků by stačil nižší stupeň vzdělání a 9 % pracuje na „nevysokoškolské" pozici.
"Podle studie z roku 2014 pouze 41 % absolventů se středoškolským vzděláním pracuje ve vystudovaném oboru, přitom 34 % absolventů ve svém oboru uplatnění nenajdou. Jedná se přibližně o 56 tisíc mladých lidí ročně včetně absolventů vysokých škol. Jsou to ti, kteří si najdou uplatnění v hrubé neshodě s vystudovaným oborem."
Fenomény současnosti
Vysoká škola občas slouží k oddalování dospělosti. Jedním z trendů poslední doby, který může znepokojovat, je snížení ekonomické aktivity mladých lidí ve věku mezi 15 a 34 lety. V první řadě to souvisí se zvýšením počtu vysokoškoláků a zvyšující se průměrnou dobou studia právě na vysokých školách. Přitom kvalita takto získaného vzdělání a uplatnitelnost získaných znalostí v praxi se liší škola od školy a v neposlední řadě závisí na aktivním přístupu samotného studenta.
Dalším fenoménem je splývání dětství a dospělosti. Kidulty, neboli „dětinští dospělí", jsou mladí lidé jejichž dospívání končí až někdy ve věku 25 až 35 let. Mohou ještě žít s rodiči, studovat vysokou školu, pracovat, cestovat po světě a hledat, co je doopravdy baví, číst knihy pro dospívající, nosit trička s Bartem Simpsonem, mít nejnovější iPhone, odkládat založení vlastní rodiny na neurčito. Jsou to „děti" z různých rodin, i neúplných, které jim vytvořily zázemí, pocit bezpečí, dostatků, jistoty a velkého výběru. Mnozí studenti dostudují vysokou školu, diplom donesou domů, pravděpodobně si najdou práci, ale nedosáhnou zralosti, která formálně spočívá v dokončení studia, opuštění rodičovského domu a dosažení finanční nezávislosti. V anglosaské kultuře, která tento fenomén pojmenovala, tyto parametry splňuje pouhá třetina lidí ve věku kolem 30 let.
Co to má společného s volbou povolání?
Z pohledu volby povolání syndrom „odložené dospělosti" souvisí s neochotou kidultů převzít zodpovědnost, s jejich vnitřními dilematy a nejistotou, která dříve nebo později donutí je hledat odpověď na otázku „Kdo jsem?", „Kam jdu?" a „Proč?". Jsou to otázky, které si za normálních okolností klade patnácti nebo osmnáctiletý dospívající při výběru střední nebo vysoké školy. Volba povolání v naší kultuře, odkud čím dál víc mizí hranice mezi dospíváním a dospělosti, může posloužit jako proces iniciace dítěte v dospělého.
První volba povolání je proces poznání sebe sama, uvědomění, že člověk je schopen rozhodovat samostatně, pochopení, jak vůbec rozhoduje. Je důležité, aby mladý člověk pocítil a převzal na sebe svůj díl zodpovědnosti a vnímal toto období a zodpovědnost jako takovou jako schopnost samostatně vyhodnotit příležitosti a vybrat pro sebe tu nejlepší variantu a přijmout výsledky vlastního rozhodnutí, byť je těžké přesně předpovědět, jaké budou.
Teenager musí cítit, že on sám je řidičem určujícím směr, nikoli jen spolujezdcem, kterého kdosi dopravuje z bodu A do bodu B na tu nejlepší školu. Je důležité nerozhodovat místo něj, ale postupně rozšiřovat zónu samostatného výběru a zužovat zónu dříve zajištěného pohodlí.
Jestliže později dítě vystuduje jednu školu a najde si uplatnění v odlišném oboru, to není žádná tragédie. Klíčové je, že tato jeho volba bude vědomá a my jako rodiče budeme vědět, že jsme vychovali samostatného, odpovědného a schopného člověka, který má všechny předpoklady ke spokojenému a naplněnému životu. A o tom to je :-)
— Kateřina Málková, zakladatelka Smartee, kariérová poradkyně
Vysoká škola občas slouží k oddalování dospělosti. Jedním z trendů poslední doby, který může znepokojovat, je snížení ekonomické aktivity mladých lidí ve věku mezi 15 a 34 lety. V první řadě to souvisí se zvýšením počtu vysokoškoláků a zvyšující se průměrnou dobou studia právě na vysokých školách. Přitom kvalita takto získaného vzdělání a uplatnitelnost získaných znalostí v praxi se liší škola od školy a v neposlední řadě závisí na aktivním přístupu samotného studenta.
Dalším fenoménem je splývání dětství a dospělosti. Kidulty, neboli „dětinští dospělí", jsou mladí lidé jejichž dospívání končí až někdy ve věku 25 až 35 let. Mohou ještě žít s rodiči, studovat vysokou školu, pracovat, cestovat po světě a hledat, co je doopravdy baví, číst knihy pro dospívající, nosit trička s Bartem Simpsonem, mít nejnovější iPhone, odkládat založení vlastní rodiny na neurčito. Jsou to „děti" z různých rodin, i neúplných, které jim vytvořily zázemí, pocit bezpečí, dostatků, jistoty a velkého výběru. Mnozí studenti dostudují vysokou školu, diplom donesou domů, pravděpodobně si najdou práci, ale nedosáhnou zralosti, která formálně spočívá v dokončení studia, opuštění rodičovského domu a dosažení finanční nezávislosti. V anglosaské kultuře, která tento fenomén pojmenovala, tyto parametry splňuje pouhá třetina lidí ve věku kolem 30 let.
Co to má společného s volbou povolání?
Z pohledu volby povolání syndrom „odložené dospělosti" souvisí s neochotou kidultů převzít zodpovědnost, s jejich vnitřními dilematy a nejistotou, která dříve nebo později donutí je hledat odpověď na otázku „Kdo jsem?", „Kam jdu?" a „Proč?". Jsou to otázky, které si za normálních okolností klade patnácti nebo osmnáctiletý dospívající při výběru střední nebo vysoké školy. Volba povolání v naší kultuře, odkud čím dál víc mizí hranice mezi dospíváním a dospělosti, může posloužit jako proces iniciace dítěte v dospělého.
První volba povolání je proces poznání sebe sama, uvědomění, že člověk je schopen rozhodovat samostatně, pochopení, jak vůbec rozhoduje. Je důležité, aby mladý člověk pocítil a převzal na sebe svůj díl zodpovědnosti a vnímal toto období a zodpovědnost jako takovou jako schopnost samostatně vyhodnotit příležitosti a vybrat pro sebe tu nejlepší variantu a přijmout výsledky vlastního rozhodnutí, byť je těžké přesně předpovědět, jaké budou.
Teenager musí cítit, že on sám je řidičem určujícím směr, nikoli jen spolujezdcem, kterého kdosi dopravuje z bodu A do bodu B na tu nejlepší školu. Je důležité nerozhodovat místo něj, ale postupně rozšiřovat zónu samostatného výběru a zužovat zónu dříve zajištěného pohodlí.
Jestliže později dítě vystuduje jednu školu a najde si uplatnění v odlišném oboru, to není žádná tragédie. Klíčové je, že tato jeho volba bude vědomá a my jako rodiče budeme vědět, že jsme vychovali samostatného, odpovědného a schopného člověka, který má všechny předpoklady ke spokojenému a naplněnému životu. A o tom to je :-)
— Kateřina Málková, zakladatelka Smartee, kariérová poradkyně
Hledáte cestu, jak podpořit svoje dítě v jeho první důležité volbě?
Tyto publikace a kurz Vám s tím zaručeně pomohou
"Správná střední! První kroky"
E-book (pdf, 22 str.) Vám pomůže podívat se na výběr střední školy očima dítěte a uvidět, v čem se přístup dětí liší od přístupu dospělých. Dokážete více porozumět svému dítěti a díky připraveným otázkám začít se s ním/ní bavit o výběru střední. Najdete v něm informace o novinkách v přijímacím řízení pro rok 2024, odkaz na katalog středních škol a radu, jak se v něm orientovat, důležité termíny přijímačkového roku a doporučení k návštěvám veletrhů.
"8 mýtů o volbě budoucího povolání. Reloaded"
Interaktivní pracovní sešit-trénink pro žáky 8. a 9. tříd základních škol (76 str., pdf). Krok za krokem provede teenagera procesem sebepoznání, pomůže pojmenovat talenty a silné stránky nejen v rámci školních předmětů, naučí vybírat povolání ve světě, který se neustále mění.
Pomohl už více než 3000 žákům. Sešit využívají ve výuce téměř 500 základních škol.
Pomohl už více než 3000 žákům. Sešit využívají ve výuce téměř 500 základních škol.
Online kurz "Správná střední"
13-dílný online kurz pro žáky 8. - 9. tříd základních škol a víceletých gymnázií v kombinací s individuálním poradenstvím. K výběru střední školy se můžete připravovat postupně a s předstihem. Díky kurzu se Váš teenager naučí rozumět sobě, dokáže se zorientovat ve velké nabídce oborů a škol, stanovit si kritéria výběru a nahlédne do své dospělé budoucnosti nejen z profesního úhlu pohledu. Kurz a osobní konzultace podpoří jeho nebo její sebevědomí a sebedůvěru, naučí stanovovat si cíle a podpoří vnitřní motivaci.